Někdy koncem loňského října jsem jela s Václavem do Libušína. Chtěl si tam na blízké střelnici omrknout takovej ten dlouhej kabát, kterej nosej honáci, aby nemokli. Až ho vyblejsknu někde na závodech, bude asi vypadat skoro jako Kevin Costner :-) V Libušině nebylo nic moc zajímavýho, snad je to, že tam prý kněžna Libuše pronesla svou legendární věštbu. Takže, když jsme dokončili to, proč jsme tam jeli, zbylo ještě dost času na projížďku nazdařbůh místy, kde jsme nikdy nebyli. A jak jsme se tak potulovali, vjeli jsme do tohohle zajímavého městečka.

Zaparkovali jsme na náměstí a vylezli z auta. Vítr, kterej se mezitím udělal, nás okamžitě zmrazil - najednou byla strašná zima, přihnaly se mraky a pěkný počasí fuč. Nicméně, byla jsem strašně zvědavá, co je to za zámek, protože vypadal vážně moc pěkně. A že se tam půjdem podívat, jestli to půjde. Brána byla otevřená, ale na ceduli bylo napsáno, že je to domov důchodů. Pěknej! Takže nic. Na ceduli u vchodu do parku jsme si přečetli, že když se budeme slušně chovat, můžeme se tam i procházet. Řekli jsme si, že to teda zkusíme vydržet. Park vyhlížel podzimně a smutně o to víc, že už zalezlo slunko. Ale něco jsem přece vyfotila. Když jsme došli na konec parku k bráně a koukli se za ní - to bylo ale překvapení - tank!! A za zdí parku bunkr..Panečku, to jsem teda ještě neviděla :-) Je tam vojenský skanzen. V ohradě  ještě mají nějakou jinou vojenskou techniku. Ale podívat blíž jsme se nešli. Městečko se opravuje, na náměstí se rýsovala stavba nějakého parku, stromy, lavičky, cestičky. Na jaře to třeba bude už ke koukání. Docela by to stálo ještě za jednu procházku za pěkného slunečného dne.